Svatý v metru

Stala se mi zvláštní věc, jel jsem metrem na stanici Strašnice. Nejdřív jsem si četl, potom sledoval lidi kolem. Co nevidím, spolu s cestujícími jede svatej. "Tak to mi už vážně hrabe" a abych měl důkaz o své postupující psychické nemoci, vytáhl jsem fotoaparát. Vystupuji z metra a mám stále otevřená ústa úžasem. Na displeji fotoaparátu scéna z metra a ten svatej tam doopravdy je. Asi jede do Brandýsa nad Labem za Vaškem, kterej tam zejtra pořádá nějakou párty.
Naposledy jsem něco tak uhračivýho viděl před čtyřmi lety a zase v metru. Vtrhla tam banda zlitejch bezdomovců s igelitkama na hlavě, byli celí od bahna, jako by se váleli ve špíně celého lidstva. Byla s nima i dívka, která v dredatých vlasech rozpuštěnej tvaroh.